Doubleinfinity Book Club Review - Everything I Never Told You (Celeste Ng)

10/01/2016 11:45:00 dop.

Původní název: Everything I Never Told You
Český název: Vše, co jsme si nikdy neřekli
Autor: Celeste Ng
Počet stran: 304
Jazyk: Angličtina
Formát: E-book
Nakladatelství: Penguin, Odeon (CZ)
Překlad: Jana Kunová
Rok vydání: 2014 (USA)/ 2016 (CZ)
Žánr: román, mysteriózní
Oficiální anotace (CZ): Lydia je mrtvá. To ale zatím nevědí...
Šestnáctiletá Lydia (prostřední a nejoblíbenější ze tří dětí) se musí vyrovnávat s tlakem rodičů, kteří si chtějí splnit vlastní nenaplněné sny a touhy o společenské kariéře. Její otec pochází z uzavřené komunity první americké generace čínských přistěhovalců, matka je obyčejná americká žena, které se nepodařilo stát se lékařkou. Když je jednoho dne Lydia nalezena utonulá uprostřed jezera, nikdo nedokáže pochopit, jak a proč se to stalo. Začíná vyšetřování, ve kterém si paradoxně nejvíce zdravého rozumu zachovává nejmladší z dětí - dcera Hannah… Znepokojující a tragický příběh čínsko-americké rodiny žijící na předměstí Ohia získal prestižní ocenění Kniha roku obchodu Amazon za rok 2014.

Moje recenze: Uběhl další měsíc a je tedy čas na recenzi zářijové knihy Doubleinfinity Book Club. EINTY vás upoutá už při první větě anotace, která je opravdu netradiční. A v podobném duchu se nese celá kniha, každou chvíli je tam nějaké věta, která vám na rovinu řekne, co se stane, popřípadě stalo, což sice nedává moc smysl, ale já vám to vysvětlím. V celé knize se často skáče časem, chvilku jste v přítomnosti, ale většina děje se odehrává v minulosti, což je sice zajímavé a dodává to celé knize novou perspektivu, ale upřímně to může být i matoucí, protože si musíte uvědomit, v jaké době se právě nacházíte, co se tam děje atd. Takže formát knihy je rozhodně zajímavý, ale občas jsem s tím měla problém.

Rodina Leeových má spoustu problémů, které si v první chvíli ani neuvědomují. Upřímně mi to hodně připomnělo moji rodinu, protože stejně jako Leeovi, ani u nás se o vážných věcech nemluví a člověk prostě předstírá, že žádné problémy neexistují a stejně jako v případě Lydii, kdyby se mi něco stalo, moje vlastní rodina by vůbec neměla tušení, kdo jsem. Tím si nechci stěžovat, je to i moje chyba, ale to je prostě způsob, jak jsem vyrostla, stejně jako Lydia. Předstírat, že je všechno v pořádku, ačkoliv není.

Postavy byly napsány skvěle, protože na jednu stranu nenávidíte jejich činy a rozhodnutí, ale pak vám dojde, že je vlastně chápete a že se v nich vidíte. Že měli důvod, proč se zachovali tak, jak se zachovali, jakkoliv špatné to je. Tahle kniha velmi realisticky vypovídá, jak to může v domácnosti vypadat a že ne všechno je růžové a každý má problémy, ať už to je na první pohled patrné, nebo ne.

Co se mi na knize nelíbilo, je vyřešení smrti Lydie, protože mi to v závěru přišlo úplně nesmyslné, což je blbost, protože její smrti byla klíčová a vlastně odstartovala všechny události. Ale způsob, jakým byla vysvětlena, mi přišel naprosto nelogický, osobně bych to udělala jinak, ale tak dobře.

Osobně vám knihu můžu doporučit, protože je velice upřímná, realistická a pokrývá snad každý problém, na jaký si vzpomenete a to ne žádný přeslazeným způsobem, ale podá vám pravdu, mnohdy velmi krutou. Takže kromě rozuzlení tomu nemám co vytknout a jsem velmi ráda, že tato kniha vyhrála a já měla možnost si ji přečíst.

Moje hodnocení:
4.5/5

Recenze Amy: Looking out over the lake, she could not know that in three months she would be at its bottom.

Lydia je šestnáctiletá dívka pocházející z americko-čínské rodiny. Je nejoblíbenější ze tří dětí a zároveň je pod největším tlakem, aby splnila všechny sny svých rodičů, kterých se museli vzdát. Jednoho dne je ale Lydia nalezena utonutá v místním jezeře. S Lydií umírají všechny nenaplněné sny a naděje na lepší život.

In the end she tore up the note and tossed the shreds into the wastepaper basket. Better, she decided, just to go. To disappear from their lives as if she had never been there.

Tuto knihu jsem začala číst s pocitem, že se bude jednat nejen o rodinné drama, ale také o policejní vyšetřování. Pokud však očekáváte vyslýchání podezřelých a policejní procesy, tak budete pravděpodobně zklamaní. Lydiina smrt je považována za sebevraždu, a tak naši hrdinové sami zpytují svědomí a hledají příčiny jejího odchodu.

He did not understand why he said these things to Nath, for that would have meant understanding something far more painful: that Nath reminded him more and more of himself, of everything he wanted to forget from his own boyhood.

Kniha má pomalejší tempo a dlouhá pásma vypravěče. Kvůli tomu mi zpočátku připadala dost nudná a měla jsem chuť některé odstavce, které se zdály být zbytečné, vynechat. Kniha je ale napsaná tak, že právě tyto maličkosti brilantně spojují sny a myšlenky členů této rodiny a formují jejich charaktery. Velkou součástí knihy jsou vzpomínky, díky kterým vidíme například setkání rodičů Lydie a můžeme tak poznat ji i její rodinu ještě před katastrofou.

Their father snapped picture after picture, but Hannah didn't smile. Unlike Lydia, she had not yet learned to pretend.

Z celé rodiny mi byl nejsympatičnější Lydiin bratr Nath, který byl společně s jejich mladší sestrou odstrčen na vedlejší kolej. Jejich rodiče jsem na jednu stranu chápala, že se snaží, aby měla Lydia jiný život než oni samotní, ale na druhou stranu jsem s jejich výchovou nesouhlasila. Lydia mi připadala jako silná postava, ale zároveň velmi slabá a naivní, která nedokázala dostatečně bojovat za svoje cíle a názory.

Everything she had dreamed for herself faded away, like fine mist on a breeze.

Název knihy přesně pasuje na její příběh, který je plný tajností a přetvářek. Na první pohled by se mohlo zdát, že kniha je celkem obyčejná, ale ve skutečnosti je velmi silná, protože se v dobře propracovaných postavách můžeme lehce zhlédnout a donutí nás přemýšlet o sobě (a svých chybách).

Don't let me sink, she had thought as she reached for his hand, and he had promised not to when he took it. This moment, Lydia thought. This is where it all went wrong.

Hodnocení: 3,5/5

You Might Also Like

1 komentářů

  1. Ta smrt byla vážně hrozně divná, to s tebou musím souhlasit. EINTY mě donutilo přemýšlet o své vlastní rodině a srovnávala jsem ji s Leeovými a podobnosti jsem tam našla. Ale třeba Lydii jsem podobná jen málo - sice taky nejsem nějaká oblíbená, ale nikdy jsem nepředstírala, že jsem, vždycky jsem se snažila říct všechno na rovinu a rozhodně bych nechtěla být jen nástrojem svých rodičů na splnění jejich snů. U nás se vážné věci řeší, a to asi víc než by bylo nutné, což naopak vede až k depresím.

    OdpovědětVymazat

Popular Posts