Původní název: A Court of Wings and Ruin

Český název: Dvůr křídel a zmaru

Autor: Sarah J. Maas

Počet stran: 699

Jazyk: Angličtina

Formát: Brožovaná kniha

Nakladatelství: Bloomsbury Childrens Books

Překlad: -

Rok vydání: 2017

Žánr: young adult, fantasy

Oficiální anotace (EN): Looming war threatens all Feyre holds dear in the third volume of the #1 New York Times bestselling A Court of Thorns and Roses series.

Feyre has returned to the Spring Court, determined to gather information on Tamlin's manoeuvrings and the invading king threatening to bring Prythian to its knees. But to do so she must play a deadly game of deceit - and one slip may spell doom not only for Feyre, but for her world as well.

As war bears down upon them all, Feyre must decide who to trust amongst the dazzling and lethal High Lords - and hunt for allies in unexpected places.

In this thrilling third book in the #1 New York Times bestselling series from Sarah J. Maas, the earth will be painted red as mighty armies grapple for power over the one thing that could destroy them all.

Pokud jste nečetli předchozí díly (A Court of Thorns and Roses a A Court of Mist and Fury), čtěte na vlastní nebezpečí, recenze obsahuje spoilery na předchozí knihy.

Moje recenze: Myslím, že je celkem známo, že Sarah miluju a všechny její knihy považuji za dokonalé. Obzvlášť pak sérii ACOTAR, protože Feyre a Rhysand, že ano. Ale platí to i o závěrečném dílu této "trilogie"?

Možná se divíte, proč jsem dala trilogii do uvozovek. Věc se má tak - ona to je vlastně trilogie, nicméně bude to i nadále pokračovat, formou takového spin-offu, kde budou hlavní postavy některé vedlejší, které jsme mohli poznat. Ale ještě předtím se dočkáme jakéhosi "spojovníku", který má tuto trilogii a spin-off propojit, a který bude, jak už jsme zvyklí, psaný z pohledu Fyre a Rhysanda. A Court of Frost and Starlight vyjde začátkem května.

A teď, když už všichni víme jak se věci mají, se konečně můžeme věnovat recenzi. Hned na začátku přiznám, že tu knihu miluju. Tečka. Jo, nedosahuje to kvalit ACOMAF, ale to se prostě dalo čekat, to už holt nepřekoná nic na světě, ale bylo to boží. Jakože hodně.

Na konci A Court of Mist and Fury se Feyre vydává zpátky na Jarní dvůr s Tamlinem, který věří, že pouto mezi ní a Rhysandem je zlomeno a ona opět patří jemu. To ovšem neví, že pouto nejenom není zlomeno, ale navíc vzniklo další, když si Rhysand Feyre vzal za ženu a ona se tak stala High Lady Nočního dvoru. A jelikož Tamlina všichni nenávidíme, tak se samozřejmě těšíme, jak mu to tam Feyre pěkně rozvíří. No, a aby toho nebylo málo, tak se blíží válka, a Feyre a Rhysand musí vymyslet, jak zachránit celý svět, včetně svých vlastních životů.

Trošičku jsem se bála začátku, přece jenom - Jarní dvůr, hodně Tamlina, žádný Rhysand, ale i ten byl úžasný, a opravdu mě to bavilo od začátku až do konce. Mám trošku strach vám k tomu ději něco více psát, protože tam bylo tolik akce, že to prostě nejde popsat, aniž bych nepsala spoilery, takže vám jenom řeknu, že se rozhodně nebudete nudit. Nechybí dokonalé Feysand momenty, akce, zvraty, podrazy a podvody, prostě Sarah tak jak ji známe a milujeme.

Pokud jste si postavy této série zamilovali v minulých dílech, tak tento vaši lásku jenom prohloubí. Větší prostor dostal Lucien, Tamlinův kamarád, ale také Feyřiny sestry a Inner Circle. A samozřejmě se dostane taky na tématiku LGBT, protože bez toho by asi knížka nemohla být napsaná, jinak by to byla diskriminace, ale o tom možná až jindy.

Rozhodně se jedná o geniální závěr celé trilogie, ale zároveň to připraví půdu pro ty tajemné nadcházející knihy. Pokud jste četli předchozí díly, tak je to pro vás skoro povinnost přečíst. A pokud jste je nečetli, tak je mi vás docela líto, protože spoilery, ale já vás varovala! Stejně si to běžte přečíst.

Omlouvám se, jestli je tahle recenze trošku emocionální a nesouvislá, ale já tu knihu miluju a dost dobře se mi nedaří svoje pocity smysluplně zapsat pomocí slov.

Moje hodnocení:

5/5

Recenze Amy:

My goal was bigger than revenge. My purpose greater than personal retribution.

Feyre je opět na Jarním dvoře, tentokrát ale ne jako Tamlinova věrná nevěsta. Zatímco předstírá radost ze znovushledání, plánuje zničení všech, kteří jí a jejím blízkým ublížili. Během pobytu na Tamlinově území má rovněž možnost pro Noční dvůr získat důležité informace o hyberském vojsku a jejích válečné strategii. Přestože je Hybern ve značné přesile, Rhysand a jeho spojenci jsou ochotni položit svoje životy v předem prohrané válce.

Beyond us, all around us, the screams of the dying were like the never-ending pealing of the city's warning bells.

Všechny tři díly jsem četla hned po sobě, takže prožitek ze čtení byl opravdu intenzivní. Už na začátku prvního dílu jsem věděla, že všechny ty recenze opěvující tuto sérii si knihy zaslouží. Sarah píše velmi zajímavým a poutavým způsobem a ne vyloženě složitě. Sice některé části jsou na pochopení složitější a připadala jsem si, že se musím všechny informace nabiflovat jako ve škole (takový pocit jsem měla hlavně při čtení ACOMAFu), ale rozhodně se to dá pochopit. Přestože je příběh plný detailů, vše je napsáno srozumitelně a vše do sebe zapadá.

Perhaps victory lay in the other direction. In honesty. With us standing together-as precisely who we were.

Protože se jedná o sérii, tak se chování postav pochopitelně trochu mění. Feyre je najednou tak trochu zákeřná a manipulativní (což se dá ale vzhledem k její situaci pochopit), přesto zůstává tou samou Feyre, jak ji známe z prvního dílu. Líbí se mi její síla, statečnost a obětavost. Zároveň se mi líbilo i to, že pomaloučku děsila nepřátele.

"Only you can decide what breaks you, Cursebreaker. Only you."

V ACOWARu se také setkáváme i s obyvateli Nočního dvora, které jsem si oblíbila už v předchozím díle. Samozřejmě musím pochválit děj a jeho výborné zpracování, ale i postavy. Bylo opravdu zajímavé pozorovat, jak se vyvíjejí vzájemné vztahy, jak se k sobě chovají. Nikdo z nich sice nebyl dokonalý, ale měli se navzájem rádi i s chybami. Moc se mi líbil vývoj přátelství mezi Feyre a Lucienem, kterého jsem měla ráda od prvního dílu. Bylo zajímavé pozorovat Luciena, jak reaguje na to, co jsme my, čtenáři, už znali z předchozí knihy. Čtenář také pozoruje, jak se k sobě chovají Feyre, její sestry a ostatní postavy.

I didn't know how long my sisters and I lay there together, just like we had once shared that carved bed in that dilapidated cottage. Then-back then, we had kicked and twisted and fought for any bit of space, any breathing room. But that morning, as the sun rose over the world, we held tight. And did not let go.

Přestože byl děj skvěle vymyšlený a napsaný a rozhodně nechyběla akce, nejvíce na knihách (hlavně ACOWARu) oceňují to, jak se k sobě postavy navzájem chovali. Líbilo se mi, jak všichni drželi při sobě a navzájem si kryli záda. Stejně tak nemůžu nepochválit vztah Feyre a Rhysanda. I kdyby ho někdo neměl rád, tak už jen kvůli tomu, jak se k Feyre chová, si ho musí oblíbit. Líbí se mi, že se k ní chová jako k sobě rovné a že je ona sama svým pánem a může činit svá rozhodnutí. Myslím si,že tato kniha je perfektní ukázkou, jak by měla vypadat opravdová láska a přátelství. HODNOCENÍ: 5/5*

I had been terrified once, in Tamlin's court, of being given a crown. Had dreaded it. And I supposed that I indeed had never fretted over it when it came to Rhys. As if some small part of me had always known that this was where I was meant to be: at his side, as his equal. His queen.