Český název: Eleanor a Park

Autor: Rainbow Rowell

Počet stran: 328

Jazyk: Čeština

Formát: Brožovaná

Nakladatelství: YOLI

Překlad: Jana Kunová

Rok vydání: 2014

Žánr: young adult, dívčí romány, contemporary,

Oficiální anotace (CZ): Romance ze školního prostředí, neobvyklá je v tom, že hlavní hrdinka není nejkrásnější holka na škole a její milý není nejúžasnější borec; ona je obyčejná, trochu při těle, on nenápadný kluk s částečně asijskými předky. Jejich zvolna se vyvíjející vztah překvapí je samotné a je líčený tak, že když se poprvé vezmou za ruku, připraví to o dech je i čtenáře. Celosvětový fenomén ve stylu Hvězdy nám nepřály.

Moje recenze: Tady jdu asi trošku s křížkem po funuse, protože jsem si jistá, že o knize jste už všichni slyšeli a většina z vás ji i četla. Co k tomu říct - jako obvykle mi všechno trvá dlouho. Teď nemluvím o recenzi, ale trvalo mi pár let, než jsem se ke čtení dostala. Pořád jsem se tomu vyhýbala a nakonec jsem nejprve četla jinou knihu od Rowell, Fangirl, do které jsem se zamilovala, proto jsem krátce poté sáhla po Eleanor a Parkovi. Předpokládala jsem totiž, že mě okouzlí stejně jako Fangirl.

Musím zatleskat za originalitu. Hlavní postavy totiž nejsou ten klasický stereotyp postav, kdy se průměrná holka zakouká do školního playboye nebo naopak a nějakým zvláštním zásahem vesmíru spolu skončí. Vůbec ne. Eleanor i Park jsou oba outsideři a vůbec se neřadí mezi standardní postavy. Eleanor není modelka z obálky časopisů, její vlasy jsou až příliš rezavé a kudrnaté a její rodinné zázemí taky není zrovna ideální. Park je trošku nenápadný asiat, který se snaží nevybočovat z davu. A nějakým zvláštním zásahem vesmíru osud spojí Eleanor a parka dohromady. Tohle se mi na té knize líbilo asi nejvíc, protože to je konečně něco, co je naprosto uvěřitelné a z běžného života, protože ne každá holka vypadá jako modelka a ne každý kluk je lamač dívčích srdcí.

Bohužel musím konstatovat, že ačkoliv jsem měla Eleanor i Parka ráda, jejich příběh mi nepřišel tak sladký a roztomilý, jako všem ostatním. Upřímně vůbec netuším proč, protože s tou knihou nebylo vůbec nic špatně, byla skvěle napsaná, propracovaná, námět skvělý, ale prostě to na mě nezapůsobila tolik, jako Fangirl. Možná tohle je můj problém - po přečtení Fangirl jsem měla přehnaná očekávání a tím pádem jsem si tu knihu tolik neužila. Možná, že kdybych ji četla jako první, líbila by se mi víc. Možná. Ale to už teď nezjistím, takže je zbytečné plakat nad rozlitým mlíkem.

Jeden zásadní problém bych tam našla - konec. Nevím, protože to RR dělá, ale její konce jsem strašně useknuté, vůbec nejsou ukončené a celkově dost neuspokojující. Chápu, že to je její účel, ale mě to prostě vadí, protože mám pocit, jako by té knize něco chybělo. Tento sice byl uzavřenější než Fangril, ale i tak, konce mi prostě vadí.

Jak už jsem řekla, stylisticky je tato kniha naprosto v pořádku, příběh se hezky, rovnoměrně a plynule vyvíjí, nepůsobí to nepřirozeně, dozvíme se všechny potřebné informace. Ale ke mně tato kniha prostě a jednoduše nepromluvila, tudíž ji nemůžu zařadit mezi své nejoblíbenější. I přesto jsem si čtení užila a mohu ji jedině doporučit, třeba budete mít větší štěstí a příběh Eleanor a Parka se vás dotkne více, než mě.

Moje hodnocení:

4/5