Původní název: Soundless

Český název: Neslyšno

Autor: Richelle Mead

Počet stran: 244

Jazyk: Čeština

Formát: Brožovaná

Nakladatelství: Domino

Překlad: Jan Netolička

Rok vydání: 2016

Žánr: román, Sci-fi a fantasy

Oficiální anotace (CZ): Ve světě bez zvuku slyší jedna dívka, jak ji cosi volá…

Dívka jménem Fej žije v horské vesnici, kterou sesuvy kamení zcela odřízly od světa. Přežití vesničanů zajišťuje jediné lano, po němž jim přes zrádné skalní stěny posílají jídlo lidé z údolního království.

Naprostá závislost není však to jediné, co Fejinu vesnici sužuje: kam až paměť sahá, zdejší lidé neslyší. Jako by takovéto prokletí nestačilo, začínají nyní ztrácet i zrak. Také zásilky jídla přicházející lanovkou se začínají tenčit... Nadcházejí časy zkázy; obyvatelům horské vsi hrozí tichá temnota a smrt hladem.

Pak ale jedné noci probudí Fej drásavý hluk. Vedena zvuky, něčím do té doby naprosto neznámým, se Fej vydává na velkolepou výpravu - sestupuje po nebezpečně strmé hoře do tajemného království Pej-kuo, kde nalezne neuvěřitelnou pravdu o své vesnici i lásku, která ji navždy změní život.

Moje recenze: Na začátek se pro změnu budu opět omlouvat. Asi jste si všimli, že recenze vychází trošku později. To z toho důvodu, že vaše drahá Ella je naprosto neschopná, nic nestíhá a prostě nebyla schopna tu recenzi ani za Boha napsat. Ale snad jí to opět odpustíte, ona zas tak hrozná není, no vážně.

A teď k věci. Pokud mě aspoň troch uznáte, tak víte, že Richelle MILUJU! Když jsem někdy loni zjistila, že jí vyjde nová, samostatná kniha, byla jsem nadšená. Pak se zveřejnil, název, obálka a anotace a já jsem se zamilovala. Čínská mytologie? Richelle? To přece musí být úžasné. Ale jelikož jsem blesk, tak než jsem se ke knize dostala, tak jí stačili vydat v češtině a hezkých pár měsíců si pobyla na pultech knihkupectví. V tomto případě jsem se jí ovšem vyhábala účelně. Proč? Protože recenze byly vesměs negativní a já jsem se bála. Moc dobré ohlasy to nesklidilo a já jsem si nechtěla zkazit své mínění o Richelle. Ale i tak na čtení došlo. No a co teda říkám já?

Jelikož jsem od toho neměla velké očekávání, zklamaná nejsem. Ano, Richelle má mnohem lepší knihy, ale na druhou stranu to nebyl ani takový propadák. Můj hlavní problém asi byl, že to mělo obrovský potenciál, který zůstal nevyužitý. Celá ta mytologie, všechny ty postavy, zvyky, s tím by si měl člověk vyhrát. Bohužel Richelle měla k dispozici pouze jednu knihu, takže se do toho nemohla pořádně pustit a jak má většinou člověk pocit, že knížky jsou moc natahované, tohle bylo naopak moc rychlé. Prostě vás to vhodilo do děje a najednou byl konec, ale ne v tom dobrém smyslu. Osobně zastávám názor, že knihy Richelle fungují lépe jako série. Alespoň duologie by byla lepší, mohlo by se to lépe propracovat a nebylo by to tak rychlé.

Co se týče postav, tak k nim nemám moc co říct, protože ani tady jsme se nedočkali nějakého popisu, pořádně jsme je nepoznali. Jako jo, Fej byla evidentně statečná, obětavá, rodinně založená, ale člověk prostě chce víc, zvlášť když je to Richelle a člověk od ní zná takové propracované postavy jako je Rose Hathaway nebo Georgina Kincaid. Možná, kdyby tohle byla moje první kniha Richelle, tak by mi to tolik nevadilo.

Co se týče děje moc připomínek nemám, kromě rychlého vývoje to bylo hezké, zajímavé a docela nepředvídatelné, což se mi líbilo. Čte se to dobře, ale prostě mě mrzí ten nevyužitý potencionál. Každopádně nelituju toho, že jsem ji četla a pořád to je dost vysoký nadprůměr. Na závěr ještě zmíním takovou zvláštnost, které ale v tomto ohledu vlastně zvláštností není. V celé knize není jediná věta v přímé řeči. Jak říkám, literárně to je zajímavé, v tomto kontextu až trochu méně. Kniha je plna neslyšících postav, čili je logické, že nemluví, tudíž tam nebude přímá řeč. Ale i tak to je stylisticky docela zajímavé. Komunikace probíhala pomocí znakové řeči, pro čtenáře pak pomocí kurzívy. Mám pocit, že jsem nedávno četla taky nějakou knihu bez přímé řeči, ale nedokážu si vzpomenout jakou.

Moje hodnocení:

4/5

Recenze Amy: Throughout my life, the loss of our people's hearing has always been referred to as a tragedy, but I've never really seen it that way. I haven't really thought much about it at all since it's hard to miss something you've never known.

Fei žije od narození v čínské vesnici, která je kvůli přírodním podmínkám již řadu let izolována od okolního světa. Obyvatelé vesnice jsou zcela závislí na údolním království, které jim výměnou za vytěžené rudy posílá jídlo. Jenže množství posílaných potravin se snižuje. Vesnice, jejíž obyvatelé již před lety přišli o sluch, se nyní potýká s ještě větším hladem a prvními případy slepoty. Zatímco někteří pomalu přicházejí o zrak, Fei začíná slyšet. Společně s horníkem Li Weiem se vydává na cestu, na které odhalují tajemství a bojují o životy nejen své, ale celé vesnice.

• Everyone knows things are bad, but everyone thinks if we just go forward like we always have, it will all be okay. Instead, we're just moving toward darkness and ruin. •

Zpočátku jsem se nemohla do knihy začíst. Chvíli mi trvalo, než jsem si navykla na jména a navíc mi začátek připadal příliš nudný. Přibližně celou první třetinu knihy se seznamujeme s děním ve vesnici a Fei, kterou děsí její nová schopnost. Postavy si mě dokázaly získat později než u Vampýrské akademie, přibližně až po nudné první třetině. Na druhou stranu jsem si ale obě hlavní postavy oblíbila a neměla jsem problémy ani s vedlejšími postavami.

• If we're going to die one way or another, then I'll face my death trying to make a difference-trying to save myself and others. •

Fei se mi zalíbila proto, že nic nedělala jen pro sebe. Chtěla pomáhat i za cenu, že sama bude mít problémy. Hlavní hrdinka je v těžké situaci - musí se vypořádat s novou schopností a celá zmatená se vydává na nebezpečnou výpravu do údolního království, které vypadá a funguje jinak, než jak si představovala. Fei jsem měla ráda, ale jedna věc mi na ní vadila - připadala mi až příliš naivní. Naopak Li Wei byl realista a snažil se Fei chránit a přemluvit k věcem, které však nemohla udělat, protože jí to láska k její sestře (a k ostatním lidem) nedovolila.

I breathe a deep sigh of relief, even as I accept a frightening truth: If I lose my grip again, there's no telling if the ropes will hold me.

V knize není žádná přímá řeč, i když se hlavní hrdinka setká s lidmi, kteří mluví. Neslyšno mě donutilo přemýšlet o tom, jaké to je slyšet a ničemu nerozumět. Protože přesně v takové situaci se Fei nachází. Postupně si navykne na různé zvuky, ale nerozumí řeči obyvatel údolí a neumí mluvit, protože to nikdy dřív nepotřebovala.

There is a lot about the future we still don't know, but somehow, if he is by my side, I feel I can take on whatever is waiting for us.

Kniha je moc hezky napsaná a trochu mi připomíná pohádku (ale nemyslím to špatně). Problémy jsem měla s začátkem a částečně i s koncem, který mi chvílemi připadal matoucí. Nejvíce se mi líbila prostřední část, kde však jsou občasné hádky a narážky na zakázanou lásku hlavních postav. Určité části děje se daly docela dobře odhadnout a logicky odvodit, což samozřejmě kazilo moment překvapení. I přes tyto vady bych knihu doporučila nejen fanouškům Richelle, ale i čtenářům dobrodružné literatury.

I feel drunk, not from wine but from being with him in this way. I realize it's not even about the setting or the clothes or the food. What marks this moment is that for the first time in our acquaintance, there really is no rank here. No artist, no miner. It's just us.

HODNOCENÍ: 3,5/5*