1. Podivné město, Ransom Riggs - První knihou, kterou jsem v dubnu přečetla, bylo pokračování Sirotčince slečny Peregrinové. Tahle série je skvělá, druhý díl jsem si užila stejně jako první a jsem zvědavá na třetí, ke kterému se snad brzo dostanu, protože opravdu potřebuju vědět, jak to skončí. Knížka má 424 stran, četla jsem ji 2 dny (01. - 02. dubna)

2. Ella a Michael navždy, Jessica Sorensen - I druhá kniha měsíce bylo pokračování série, tentokrát šlo o příběh Elly a Michaela. Pocity jsem z ní měla podobné jako z prvního dílu. Na jednu stranu tam byly více propracované postavy a dozvěděli jsme se více věcí, ale na druhou stranu děj byl předvídatelný, opakoval se a upřímně? Po tom měsíci a něco si už ho pořádně ani nepamatuju. Vím, jak to začalo a vím, jak to skončilo, ale ten prostředek mám trošku rozmazaný. Má to 312 stran, přečetla jsem to za jeden den (3. dubna)

3. Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, Jonas Jonasson - Asi třetí kniha v mém životě, kterou jsem nebyla schopna dočíst. Čekala jsem, že se u ní nasměju, k tomu bohužel nedošlo. Já chápu, že vtip je v tom, že to je tak bizarní a šílené, až je to vtipné, ale mě to prostě vtipné nepřišlo, pouze divné a nedokázala jsem u toho udržet pozornost, takže jsem si řekla, že se nebudu mučit. Přečetla jsem tak 100 stran a dál už jsem prostě nemohla. Přečetla jsem pár posledních stran, abych zjistila, jestli se k tomu nemám vrátit, ale ani konec mě nepřesvědčil. No, aspoň vím, jak to dopadlo. Četla jsem to 4. dubna.

4. Umění předstírat, Rachel Harris - Opět jsem sáhla po klasickém romantickém klišé, ale víte co? Čas od času si takové knížky užívám. Jo, holka, která předstírá že chodí se svým nejlepším kamarádem je už hodně ohrané, ale víte co, nakonec jde o ten způsob, jakým vám to autor podá. Sice jsem obě hlavní postavy chtěla občas pořádně praštit pánvičkou, ale stejně jsem si to užila a zůstala jsem kvůli tomu dlouho vzhůru. Teď při psaní tohoto článku jsem zjistila, že to má pokračování, kde je hlavní postavou jedna z vedlejších postav téhle knihy, což jsem doteď nevěděla a jsem docela zvědavá. Každopádně tato kniha má 312 stran, já ji četla 2 dny (4. - 5. dubna)

5. Nejdelší jízda, Nicholas Sparks - Už dlouho jsem nečetla žádnou Sparksovku, takže jsem se do jedné pustila. Sparksovy knihy prostě miluju, nikdo neumí vykreslit dramatický romantický příběh tak, jako on. Jo, je to hodně přeslazené a klišé, ale na druhou stranu je to tak realistické. Nevím, jak to dělá. Opět jsem si u toho pobrečela, prostě dokonalý příběh, už se jenom musím podívat na film. Scott Eastwood, here I come! Knížka má 432 stran, četla jsem ji 2 dny (06. - 07. dubna)

6. Odvrácená tvář lásky, Colleen Hoover - Je to oficiální - Collen Hoover se mě snaží zabít. No fakt. Jinak si to nedokážu vysvětlit, protože kvůli téhle knížce jsem málem vyletěla z kůže. Nikdo, ale opravdu nikdo mi nebude říkat, že to je předvídatelné klišé, protože to teda předvídatelné fakt není a klišé taky ne. Fakt jsem ten den nechtěla jít spát, protože Miles! A Tate! A páni, kam se na to hrabe E. L. James a její padesátka a to to ani není takový druh knihy. Prostě tomu nemám co vytknout, pořád jsem ještě zahlcena emocemi. 288 stran jsem četla 2 dny (07. - 08. dubna)

7. The Glittering Court, Richelle Mead - Jak jste se mohli dozvědět v článku s očekávanými novinkami, v dubnu vyšla nová kniha Richelle Mead. No a nebyla bych to já, kdybych po ní okamžitě nesáhla. Ovšem stále jsem z ní trošku na vážkách. Bylo to dobré, skvělé postavy, Richellinu opsaní je skvělé, ale… občas to bylo takové zvláštní, jako kdyby nedomyšlené. Jako já chápu tu základní pointu, ale když se nad tím člověk zamyslí pořádně, tak to lehce nedává smysl. A navíc se toho v té knize dělo strašně moc. Chápu, že to Richelle musela všechno uzavřít, protože další knihy budou o jiných postavách, ale já na to nejsem zvyklá a tam byla jedna akce za druhou. I přesto jsem si to užila, Richelle stále miluju a ačkoliv to možná vyznělo jinak, i z té knihy jsem relativně nadšená. E-book má 403 stran, já jsem ho četla 3 dny (9. - 11. dubna)

8. Eleanor a Park, Rainbow Rowell - Možná jste si všimli, že na Eleanor a Parka se chystám už neskutečně dlouho a tato kniha byla na seznamu těch, který chci letos přečíst, což jsem konečně splnila. Bohužel z toho nejsem až tak odvařená, jak jsem čekala. Po Fangirl, do které jsem se zamilovala asi už na první straně, jsem měla velké očekávání, které bohužel nebyly naplněny. Nechápejte to špatně, mně se to líbilo, dobře se to četla a všechno, ale prostě tam nebyla ta jiskra. Ačkoliv to zní skoro nemožně, tak se ten příběh nedotkl mého srdce, nebyla jsem schopna se propojit s postavami a to byl hádám můj největší problém. 328 stran jsem četla 2 dny (12- 13. dubna)

9. Far from the Madding Crowd, Thomas Hardy - Chcete vědět, jak jedním slovem popsat tuhle knihu? Nuda. Ano, čtete dobře. Loni jsem viděla film natočený podle knihy, který se mi líbil, a od té doby jsem si chtěla knihu přečíst. Letos jsem po ní sáhla v rámci povinné četby britské literatury a hodně jsem se těšila. Bohužel jsem si to vůbec neužila, postavy na zabití, hlavně teda Batsheba, děj veškerý žádný, byl tam snad jeden jediný moment, který se mi líbil a to když Batsheba zjistila, jak byla blbá, ale jinak jsem to málem nedočetla, přeskakovala jsem stránky, jenom abych to měla už za sebou. Má to 433 stran, četla jsem to hooodně dlouho (25. února - 16. dubna)

10. Vzpomínky na zítřek, Cecelia Ahern - V knihovně jsem našla další knihu Cecelia Ahern kterou jsem si musela přečíst. Z téhle mám však hodně rozporuplné pocity. Na můj vkus to bylo až moc zamotané, stále jsem ten konec pořádné nepochopila a nechápu ani pointu knihy. Cecelia má většinou v knihách nějaký smysl, poukazuje na nějakou životní situaci nebo problém ,ale tady jsem nic nenašla, což je škoda. Kniha má 288 stran, četla jsem ji 3 dny (14. - 16. dubna)

11. Fantastic Four #536, J. Michael Straczynski, Mike McKone - Opět jsem si přečetla nějaký ten komiks v rámci přípravy na Civil War. Na pořadí byla Fantastic Four, můj první komiks této řady. Docela se mi to líbilo, krásně to všechno zapadá do sebe. Má 24 stran, četla jsem ho 17. dubna

12. New Avengers: Illuminati #1, Brian Michael Bendis, Alex Maleev - Další komiks na pořadí byli New Avengers, kde jsme se mohli (teda aspoň já) setkat nějakými novými postavami, hlavně s Black Pantherem a jednalo se o schůzi superhrdinů, na kterou odkazoval tuším jeden z předchozích dílů Spider-Mana. Komiks má 31 stran, četla jsem ho opět 17. dubna.

13. The Amazing Spider-Man #531, J. Michael Straczynski, Tyler Kirkham - Posledním komiksem bylo další číslo Spider-Mana, kde se Peter vydá do Washingtonu a s Tonym stále jednají ohledně Zákonu registrace superhrdinů. Pro mě zatím možná nejlepší číslo Spider-Mana. 24 stran, četla jsem ho opět 17. dubna

14. Dánská dívka, David Ebershoff - V knihovně jsem se dostala k Dánské dívce, tak jsem se do ní pustila. Jedná se opravdu o hodně silný příběh, který je skvěle zpracován. Byly tam sice místa, která mi přišla trošičku nudnější a zbytečné, ale jinak to bylo opravdu skvělé a knihu vám rozhodně můžu doporučit. Má 376 stran, četla jsem ji 3 dny (16. - 18. dubna)

15. Studie v šarlatové, Arthur Conan Doyle - Kdysi jsem četl Psa Baskervilského kvůli maturitě, tak jsem si řekla, že bych měla přečíst ostatní díly a nejlépe začít od začátku. Studie v šarlatové je lehce podobná seriálu, takže je vidět, že vycházeli z knižní předlohy. Ne natolik, abych mohla předvídat děj, ale fanoušci seriálu si určitě v průběhu budou uvědomovat podobnosti. Tato verze by měla mít 96 stran, četla jsem ji 19. dubna

16. Welcome to Shadowhunter Academy, Cassandra Clare, Sarah Rees Brennan - Jak jsem zmínila na začátku, v dubnu jsem si poslechla svoji první audioknihu. Jednal ose o první díl z novel Tales from the Shadowhunter Academy. Poslouchala jsem ji u vybarvování a bylo to super. Simon nikdy nebyl moje oblíbená postava a s koncem City of Heavenly Fire jsem se stále nesmířila, byl prostě na houby. Ale jelikož bych si chtěla časem přečíst Lady Midnight a slyšela jsem, že je lepší si nejdříve přečíst tyhle novely, tak jsem se do nich pustila. Tohle byl jenom v podstatě úvod do problematiky této série, takže se tam skoro nic nestalo. Kniha jsem si poslechla 24. dubna

17. A Court of Thorns and Roses, Sarah J. Maas - Jelikož se v dubnu blížilo vydání A Court of Mist and Fury, rozhodla jsem se, že je načase přečíst si první díl z této trilogie a opravdu mě to ohromilo. Není to moje nejoblíbenější kniha od Sarah a ten začátek byl trošku pomalejší, ale pak se to hodně rozjelo a ten konec byl prostě parádní. A chcete spoiler? Druhý díl byl ještě milionkrát lepší. Má to 416 stran, četla jsem ji 6 dní (20. - 26. dubna)

18. The Crown, Kiera Cass - V květnu jsem se dostala k 5. a závěrečnému dílu Selekce. Hodně jsem se na něj těšila, ale jsem docela zklamaná. Eadlyn jsem v této knize měla radši, ale děj nebyl nic moc a ten konec jsem předvídala už na začátku knihy. Za mě zklamání, od závěru jsem čekala víc a dovoluji si tvrdit, že tato série měla být pouze trilogie a skončit První. Má to 279 stran, četla jsem 2 dny (26. - 27. dubna)