My graduation experience
1/31/2016 06:00:00 odp.
Ahoj,
vítejte u dalšího článku na blogu. Dneska se budeme věnovat tématu z
mého osobního života, kterým je maturita. Říkala jsem si, že když se
termíny maturity opět blíží, nebylo by na škodu o tom něco napsat,
jelikož jak možná víte, já už ji mám úspěšně za sebou. Tento článek tedy
bude hlavně pro ty čtenáře, kteří se k maturitě teprve chystají, ale
věřím, že si ho přečtou i ti, kteří už ji mají za sebou a v komentářích
mi pak můžete napsat vaše historky z maturity. Tak pojďme na to.
Pro
začátek si ujasněme pár faktů. Maturovala jsem loni, ve školním roce
2014/2015 na víceletém gymnáziu. Tohle je celkem podstatné, protože
samozřejmě někde na obchodce je ta školní část maturity trošičku jiná.
Informace k maturitě jako takové vám sem psát enbudu, touhle dobou už
asi každý ví ty faktické informace, které vám poskytne škola. Teď už
jdeme na můj úžasný příběh.
Už
od září jsem byla v depresi, protože jsem neměla tušení, z čeho vlastně
budu maturovat. Jako zas tak hrozné to nebylo, měla jsem 3 předměty ze
4, to je docela úspěch, ne? Dlouho dobu jsem tvrdila, že tím posledním
předmětem bude zeměpis, ačkoliv můj orientční smysl je na bodě mrazu a o
zeměpisu vlastně vůbec nic nevím, ale to je přece jedno, ne? Hlavně
když odmaturuju. Nakonec to vyhrála čeština a dneska tak trochu lituju,
že jsem tam nenapsala ten zeměpis, ale to předbíhám. Nakonec moje
maturitní předměty vypadala takto - angličtina, čeština, základy
společenských věd a pro velký úspěch ještě jednou čeština.
Přišly
Vánoce a s nimi i prázdniny, kdy jsem měla velké plány, jak budu
pracovat na maturitních otázkách. Ty do společenek už byla vypracované
ze semináře, jen potřebovaly menší (občas trošku větší) úpravy, ale
češtinu jsem si musela udělat celou sama. No, nakonec jsem o prázdninách
udělala asi 2 otázky.
Přišel
leden a s ním konec prvního pololetí a začátek toho maturitní, což je
právě tato doba. Dám vám jednu radu - pokud jste ještě nezačali, věřte
mi, že je nejlepší doba začít vypracovávat všechny podklady k maturitě,
nejen maturitní otázky, ale hlavně taky čtenářské deníky, pokud je ještě
nemáte hotové. My je neměli. No a pokud jste se ještě ke čtení vůbec
nedostali, tak to urychleně napravte. Ono se zdá, že do května času
dost, ale nebudete věřit, jak to rychle utíká. Já jsem v lednu a
následně v únoru pilně pracovala na otázkách do češtiny, nicméně ten
čtenářský deník jsem stále neměla, ale od toho tu byl duben.
Březen
vynecháme, protože ono se neděje nic tak zásadního. Vy si stále
myslíte, že máte času dost, učitelé po vás pořád něco chtějí v rámci
maturity (třeba písemky) a tak dále. Já jsem stále dělala otázky do
češtiny a pokoušela jsem se dočíst povinou četbu. Tu jsem úspěšně
dočetla někdy v dubnu a během toho jsem dopisovala rozbory knih, které
jsem ještě neměla. Nakonec jsem to zvládla, ale to jen díky mojí rychlé
četbě, takže pokud čtete pomalu a ještě to nemáte hotové, tak se do toho
pusťte, 20 knih není zrovna málo a většina z nich není zrovná záživná.
My
jsme oficiálně ve škole končili někdy kolem 30, dubna, prostě nějaký
pátek a následující týden jsme měli písemné maturity. Proto je dobré se
někdy v polovině dubna začít připravovat, protože pak při komunikaci se
spolužáky zjistíte, že existuje milion věcí, o kterých jste v češtině v
životě neslyšeli a tudíž máte čas se je doučit. Já jsem se každou chvíli
zhrozila nad tím, že moje kamarádky vykládají o pojmech, který zní jako
španělština.
Dočkali
jsme se, přišel začátek května a s ním i písemná maturity. Abych pravdu
řekla tak já, která jsem schopná vyšilovat i kvůli nitce na svetru (no
tak to zase ne, ale potřebovala jsem nějakou dobrou metaforu) jsem byla
až podezřele klidná a kamarádky nade mnou vrtěly hlavou, jak to dělám,
že se nestresuju. No, bylo to jednoduché - v té době mi ještě
nedocházela vážnost celé situaci. A navíc jsme jako první měli
angličtinu, což pro mě byla procházka růžovým sadem. No tak dobře,
vlastně jsem u slohovky ztratila bod, ale za to může moje neznalost
matiky, protože jsem nějak zvláštně spočítala slova. U češtiny už to
bylo horší a docela jsem se děsila, když jsme si pak po testu
porovnávali odpovědi a velmi často se neschodovaly. No, nakonec to dobře
dopadlo a já prošla s jedničkou z angličtiny a dvojkou z češtiny. Možná
jste zaregistrovali loňskou maturitní aférku s Jidášem. Já osobně jsem
nepochopila, kde vznikl problém, otázka byla položená naprosto normálně,
týká se tématu, tak nechápu, proč nad tím všichni tolik vyšilovali.
Abych to uzavřela, mě Jidáš narozdíl od Ježíše a většiny spolužáků
nezradil.
Pak
přišel svatý týden, v našem případě spíše svatý měsíc, tedy 3 týdny na
naučení čtyř předmětů. Ono se to zdá hodně, ale docela rychle to utíká.
Já měla velké problémy se přinutit k učení a pořád jsem si vyčítala, že
se učím tak málo. Ale to víte, spousta seriálů, vycházely samé zajímavé
knížky a tak to šlo docela z kopce. Asi v polovině jsem se konečně
dostala do kontaktu s ostatníma spolužákama a zjistila jsem, že na tom
nejsem tak zle a to oni jsou ti, co jsou pozadu.
V
pondělí jsem se museli všichni dostavit na zahájení maturit a já už v
té době měla pocit, že to se mnou sekne. Sama jsem maturovala ve středu
ráno a do školy jsem raději vyrazila o hodinu dřív s plánem B, C a D pro
případ, že by selhala doprava. Až takhle vystresovaná jsem byla.
Začínala jsem angličtinou, na což jsem se upřímně hodně těšila a taky to
bylo super, měla jsem skvělý pracovní list, který obsahoval britskou
literaturu, takže co víc si přát. Sice se to časem trošku zvrhlo v
dialog s mojí učitelkou, ale to je jedno, opravdu jsem si to užila. Ano,
i maturitu si člvoěk může užít, slyšíte dobře.
Když
jsem vycházela ze třídy, měla sjem dobrý pocit, který mě přešel ve
chvíli, kdy jsem vešla do přípravné místnosti a uvědomila jsem si, že ta
zábavná část skončila a teď přijde ta opravdová "sranda". Mezi
jednotlivýma maturitama jsem měla asi 45 minut času, které jsem vždycky
chtěla využít k opakování daného předmětu, ale ačkoliv se to zdá jako
dlouhá doba, sotva si sednete a už zjišťujete, že byste se měli vydat
čekat za dveře, až vás zavolají. Řeknu vám to na rovinu - na nějaký
stres není vůbec žádný čas. Opravdu jsem se bála, že se tam někde
zhroutím s panickým záchvatem, ale ono to bylo všechno tak strašně
rychlé. I těch 15 minut, kdy máte mluvit docela rychle uběhnou.
Za
chvíli jsem šla ke druhé zkoušce, což byla čeština. Modlila jsem se,
abych si vytáhla nějakou hezkou knížku, což se úplně nestalo. Vytáhla
jsem si Válku s mloky. Uznávám mohlo to být horší, ale nebyla to zrovna
kniha, o které bych toužila mluvit. Nu což, zvládla jsem to.
Dalším
předmětem byly společenky. Měla jsem vybraných pár témat, za které jsem
se modlila. Myslíte si, že jsem si některé z nich vylosovala? Ne. Byla
asi tři témata, všechny z filosofie, které jsem opravdu nechtěla. No a
samozřejmě jsem si jedno z nich vytáhla. Existují totiž 2 typy lidí -
ti, co se orpavdu učí, ale nakonec si vytáhnou téma, co jim úplně nesedí
a pak ti, co jích umí velmi málo, ale mají to štěstí, že si jedno z
těch naučených vytáhnout. Naštěstí moje učitelka byla opravdu moc hodná,
věděla, že mi ta otázka úplně nesedí a snažila se mi co nejvíc pomáaht,
za což jsem opravdu vděčná.
Nakonec
přišel závěr celé maturity, další čeština. V té chvíly už jsem byla tak
psychicky vyčerpaná, že už mi bylo prakticky jedno, co si vytáhnu,
hlavně ať už to mám za sebou. Samozřejmě jsem si vytáhla druhou nejhorší
otázku, kterou jsem mohla mít, ale v té chvíli už mi to bylo fakt
jedno. Nedopadlo to úplně nejlíp, hlavně ze strany mojí učitelky, ale do
detailů zacházet nebudu. Odmaturovala jsem docela úspěšně, takže jsem
byla velice šťastná.
Jaké
je z toho ponaučení? No, to si asi každý musí najít sám. Poradím vám,
abyste tu přípravu nepodcenili, týden před maturitou už toho člověk moc
neudělá, akorát je pak ve stresu. Ale zase se nemusíte bát, že vám tam
utrhnou hlavu, učitelé se vám většinou snaží pomoct, ale tak to asi
poznáte sami, přece jenom vás učili, tak víte, jací jsou.
Pro dnešek je to ode mě všechno. A pokud máte nějaké zážitky z maturity, podělte se o ně v komentářích.
4 komentářů
I like your blog, its really dope.
OdpovědětVymazatDo you want to follow each other?
If you want, than follow me, and let me know in comments, so I can follow you back with pleasure.
We can follow each other on Instagram @andjela.dujovic, let me know in the comments so I can follow you back.
www.bekleveer.com
xoxo
Držím ti palce s tými maturitami. Ja som sa začala učiť 3 dni pred maturitami a dala som to na 1, 2, 2 :)
OdpovědětVymazatwww.co-je-dobre-to-musim-mat.blogspot.sk
Mňa od maturity delia ešte 2 roky a som typický stresový človek, takže som zvedavá ako to dopadne, heh. Každopádne skvelý článok. Kika - Blog for smile
OdpovědětVymazatTak to já jsem si rozhodla maturitní předměty, narozdíl od mých spolužáků, docela rychle. Jen jsem nevěděla, jestli mám mít němčinu školní nebo státní (protože jsem o tom moc nevěděla) - nakonec vyhrála školní. Takže budu maturovat z češtiny (my můžeme mít jen jednu), aj, nj a zsv.
OdpovědětVymazatNejméně se bojím písemných zkoušek, hlavně z češtiny, protože didaktáky procvičujeme už od minulých let (a ted už skoro pořád a zjištuju, že jsem chytřejší než si myslím :D a jen tak mimochodem, Jídáš mě loni taky nezradil :D) a slohovky taky píšeme skoro neustále. Moc mě těší, jak moc jsem se během těch let zlepšila. Vždycky jsem měla na slohovky trojku nebo hůř, ted mívám jedničky a dvojky. Horší to bude u ústních, ale tam si naštěstí procházíme některá díla, takže to snad nebude tak hrozné.
U angličtiny mám větší strach. U písemných to asi hrozné nebude a u ústních taky ne, ale mám trochu obavy, že si nezapamatuju reálie nebo mi začnou vyskakovat německá slova. U němčiny nebudu mít žádný poslech ani písemný projev, takže prostě budu jen 15 minut kecat o dvou tématech (jak si to upravila má škola). V němčině nás ale učitelé dost drtí a můj učitel říká, že už konečně umím mluvit. :D Tak snad to vyjde.
Největší hrůzu mám ze zsv. Tam máme okruhy a obhajobu. Obhajobu určitě úplně pohnojím (jako všechny moje prezentace). Zatím mám odevzdanou jen teoretickou část, která se učitelovi moc líbila (nebo mi to aspon tvrdil :D), ale s praktickou částí to bude o něco horší. Musím vymyslet, jak ji provést. :D Snad mě zachrání formální stránka mé práce, se kterou všichni bojují. :D Okruhů ze zsv se dost děsím, protože je probíráme hrozně divně a je toho vážně moc a já se práci na otázkách vyhýbám jako čert kříži. Sice toho v hlavě mám hodně (a materiálů taky), ale mám to všechno někde zastrkané, takže se bojím, že si na to u zkoušky ani nevzpomenu. :D Snad nezapomenu i svoje jméno, to by asi bylo trapné. :D
PS: Pokud se divíš, že ti píšu sem, tak už nemusíš - blog.cz mě nemá rád a nechtěl komentář přidat :D