S novým dílem Diary of a college girl mám trošku spoždění, proto jsem se rozhodla opět spojit 2 týdny do jednoho článku. Bohužel musím konstatovat, že z minulého týdne si toho už moc nepamatuju, což se na článku asi trochu podepíše a moc se za to omlouvám, ale fakt jsem to nestíhala. Slibuju, že se to budu snažit psát pravidelně a ne takhle zpětně, ale i přesto doufám, že vás nový díl bude bavit a že se z něj něco dozvíte, možná se i pobavíte. Tak jdeme na to.

Nejprve se tedy podíváme na minulý týden (12 - 18. 10). V pondělí mě jako každý týden čekala přednáška v 7:30. Což samozřejmě znamenalo, že jsem celý den byla nepoužitelná. A když říkám nepoužitelná, tak tím myslím, že jsem víčka držela otevřené pouze velkou silou vůle. Já fakt nevím, jak jsem ten den přežila, ale skoro jsem tam usla. Rada pro vás - nechoďte na přednášky, které jsou v tuto nelidskou hodinu. Ačkoliv občas člověk nemá na výběr.

Ve středu jsem měla přednášku až odpoledne, takže jsem se ráno mohla hezky vyspat, pak se naobědvat a teprve potom vyrazit do školy. Je docela vtipné, když se ve dveřích míjíte s bratrem, který se zrovna vrací ze školy a vy tam teprve jedete. A víte, co ještě je vtipné? Když sedíte skoro 40 minut v plné posluchárně a čekáte na profesora, který stále nechodí. No co, aspoň jsem se pak mohla rebelsky zvednout a odejít (samozřejmě až po tom, co to přede mnou udělala půlka posluchárny. Jo, jsem fakt badass)

Ze čtvrtka pro vás žádnou radu nemám. Snad jen jednu malinkou - francouzština je šílený jazyk.

A dostáváme se k tomuto týdnu, který pro většinu lidí skončil v pátek, pro mě ve čtvrtek (jedna z mála výhod toho, být na vysoké). V pondělí jsem byla odměněna za své velmi brzské vstávání a to mini snídaní v podobě židovské placky. Takové věci by se mohly dít častěji, potěší to.

V úterý školu normálně nemám, ale tento týden jsme měli imatrikulaci, takže se znás oficiálně stali studenti vysoké školy. Dle mého názoru jsem tento status získali při zápisu, ale nevadí. Jedná se o celkem nudnou akci, na které se nic moc neděje. Sedíte, každou chvíli vás nutí vstát a pak jdete domů. Jupí.

Ve středu jsem se do školy táhla jenom kvůli tomu, abych šla na o hodinu kratší přednášku, ke které nám navíc náš profesor poslal materiály. A jelikož jsem se naštvala, rozhodla jsem se nedorazit na večerní přednášku a raději jet domů. Takže jsem opět byla badass.

A přichází čtvrtek, prozatím můj poslední školní den. Ve francouzštině jsem se dozvěděla, že pokud studujete dlouhý obor, o kterém nevíte, jak se řekne, je lepší tvrdit, že studujete filozofii. Nebo jiný obor, který obsahuje pouze jedno slovo. A dále jsem ve čtvrtek zjistila, jaký to je pocit, když vás přede všema mučí před tabulí a chválí vaše chyby a vy se pak podíváte na třídu plnou lidí a musíte si jednoho vybrat, která vás v tom mučení vystřídá. Není to hezký pocit, to vám řeknu.

Tak, a to byly ve zkratce 2 týdny mého vysokoškolského života. A co vy, máte nějaké zážitky ze školy popřípadě z práce? Podělte se o ně v komentářích.