Původní název: PS, I love you
Český název: PS: Miluju tě
Autor: Cecilia Ahern
Počet stran: 375 Jazyk: Čeština
Formát: Kniha s tvrdým přebalem

Překlad: Barbora Listíková
Oficiální anotace (CZ): Holly a Gerry patří k těm šťastným manželským párům, jimž by každý mohl závidět. Náhle, v jeho třiceti letech, odhalí lékaři u Gerryho rakovinu v konečném stadiu. Holly si vůbec nedokáže život bez Gerryho představit a vlastně si ani nic takového představovat nechce. Jenže Gerry s ní má jiné plány. Pár měsíců po jeho smrti dostane Holly balíček dopisů, které pro ni její manžel sepsal a v nichž ji žádá o splnění nečekaných úkolů. S pomocí těchto dopisů, svých potrhlých kamarádek a milující rodiny, která ji někdy dohání k šílenství, Holly postupně objevuje nový život; život dokonce rozmanitější než ten, který ji osud donutil nechat za sebou.

Moje recenze: Toto je druhá recenze na blogu a opět se jedná o knížku Cecelie Ahern. V poslední době jsem si je hodně oblíbila, takže jsem se s vámi musela podělit o své myšlenky. Ačkoliv musím přiznat, že po knize jsem neshála kvůli autorce. Kdysi jsem viděla film, který se mi moc líbil, takže jsem se chystala přečíst si knižní předlohu. A jak se mi tedy kniha líbila?

Jelikož jsem viděla již zmíněný film, zhruba jsem věděla, co mě čeká. To ovšem nic nemění na tom, že ve mě tato kniha vyvolala spoustu emocí. Cecelia je druh autorky, jejíž příběhy vás dokáží rozesmát i rozplakat zároveň, což je něco, co u autorů velmi obdivuju. Můžete si tisíckrát opakovat, že se jedná pouze o knihu, ale stejně se přištihnete, že s Holly soucítíte a představujete si, jak by vypadal váš život, kdybyste ztratili někoho, koho velmi milujete. Já jsem to dělala velmi často, a ačkoliv to nejsou zrovna nejveselejší myšlenky, aspoň to znamná, že vás kniha donutí přemýšlet, a není to jen turitní otáčení stránek a přejíždění očí po textu, aniž by vás jakkoliv poznamenal.

Co musím vyzdvihnout jsou postavy. Cecelii se do této knihy podařilo narvat snad všechny druhy postav, které si dokážete představit. Holly, velmi oddaná milující manželk,a které se snaží vyrovnat se svým novým životem vdovy. Denise, bláznivá kamarádka, se kterou se člověk nikdy nenudí. Sharon byla kamarádka, která vždy stojí při vás, ať se děje cokoliv. A takhle bych mohla pokračovat velmi dlouho, ale nechci tady vypisovat všechny postavy.

Narozdín od Love, Rosie je kniha akorát dlouho, příběh hezky plyne, není to příliš natahované a ačkoliv vám některé pasáže mohou připadat trochu prázdné a nesmyslné, není tomu tak. Čili z hlediska kompozice nemám co vytknout.

Přemýšlela jsem, jestli vůbec existuje něco, co bych knize chtěla vytknout a nakonec sjem usoudila, že ne. Příběh mě opravdu pohltil a byla jsem vlemi spokojená i s koncem knihy, se kterými občas mívám problémy Samozřejmě vám nenapíšu, jak to dopadne, to byste si knihu pak nepřečetli.

A komu bych tedy knihu doporučila? Všem, co mají rádi milostné příběhy, které ovšem nejsou přeslazené, vlastně spíše hořkosladké. Pokud vám nevadí nad knihou uronit pár slziček, tohle určitě bude dobrá volba. Ode mě kniha získává 9 hvězdiček a to z toho důvodů, že ačkoliv je výborná, na seznam svých srdcovek jsem ji zatím nezařadila.