Vítám vás u nového článku, respektive u nové rubriky 'Diary of a college girl'. Co si to zase ta Ella vymyslela? Někteří to možná víte, někteří ne, ale vaše drahá Ella předminulé pondělí nastoupila na vysokou školu. A jak už to tak bývá, byla z toho šíleně vyklepaná a nervózní a nebyla by to ona, kdyby něco nevymyslela. A tady přichází na řadu nová rubrika. V podstatě jde o takový deníček, kde vám jednou za týden napíšu svoje zážitky z vysoké, poznatky, informace, tipy, vtipné historky apod. Pro vysokoškoláky to už asi tak zajímavé nebude, možná tak můžeme porovnat zážitky, ale hlavně jsem chtěla tento článek mířit na maturanty a celkově středoškoláky, kteří se chystají na vysokou, neví, co si pod tím mají představit, z každé strany slyší děsivější historky (celá maturita je jedna zkouška na vysoké apod.) a jsou z toho v tak hluboké depresi, že se vlastně vaří v zemském jádře. Samozřejmě to berte s rezervou, každá vysoká škola a samozřejmě pak i obor jsou jiné (já studuji na Ostravské univerzitě, Angličtinu a literaturu), jsou tam jiní profesoři, jiné předměty, jiné nároky atd. Ale co se týče chodu vysoké by vás to mohlo informovat a možná vás dostat aspoň z toho zemského jádra (aspoň já už tak hlukobo nejsem :D). Opravdu doufám, že tohle někoho zaujme (Week with Ella velké ohlasy neměl, takže mě taky brzo přestal bavit). Pojďme se už konečně podívat na mé první dva týdny jako vysokoškolačky.

Pokud dostanete vytoužený dopis se slovem PŘIJÍMÁM, máte v podstatě vyhráno. Pak se musíte dostavit na zápis, kde se zapíšete do studia na dané fakultě a oficiálně se stanete vysokoškolským studentem. Zahájení školní docházky je většinou od poloviny září, ale vím i o lidech, co začínají až v říjnu, zase se to u každé školy liší.

Já jsem tedy do školy nastupovala 21. září. V neděli jsme se s našima šli projít po okolí, abych se tam další den neztratila, čehož bych byla schopná. Je asi pochopitelné, že jsem byla šíleně vyklepaná, jednak ze školy samotné a pak jsem taky měla strach, že ráno sednu do špatného autobusu, že blbě vystoupím, prostě že se tam hned první den nedostavím. Naštěstí jsem se bála zbytečně, úspěšně jsem dorazila do školy, dokonce o hodinku dřív, protože jsem nějak neodhadla délku cestování. První den ve škole byl docela k ničemu, protože na první hodině jsem strávila asi 20 minut a následující přednáška byla už předem zrušena, takže jsem měla začínat 9:10 a 9:30 už jsem odcházela ze školy. Hezký první den, že?

Úterky mívám volné, takže jsem si mohla doma vydechnout a znovu jsem se do školy vypravila až ve středu. To už jsem byla méně nervózní. Hned ráno jsem měla přednášku, která se ovšem taky nekonala, jenom nám řekli nějaké organizační záležitosti. K mému velkému překvapení jsem se tam potkala s jednou známou ze střední, která má ve středu stejnou přednášku. Jelikož mám ve středu rozvrh na houby, musela jsem čekat 6 hodin na další přednášku, která začínala až 15:50. Takže jsem si zašla nakupovat (už brzo bude New In za září), zašla jsem si hezky na oběd a pak jsem se vydala do knihovny. Domů jsem se dostala až po sedmé a musím říct, že cestování je velmi vyčerpávající.

Ve čtvrtek mě čekala první hodina francouzštiny, na kterou jsem se docela těšila, protože se mi ten jazyk hodně líbí. Rychle jsem zjistila, že to nebude úplně nejjednodušší jazyk, všechno se vyslovuje jinak, samé výjimky, ale je to docela sranda, hlavně když to zatím nikomu nejde. Pak už mě čekalo jen jedno cvičení a mohla jsem vyrazit domů.

Původně jsem v pátek měla mít přednášku, ale nechtělo se mi strávit tolik hodin na cestě kvůli jedné přednášce, takže jsem si ji přehodila na pondělí ráno a tím pádem mám volný i pátek, do školy tak chodím jenom 3 dny. Až do úterý jsem tedy měla volno, protože v pondělí byl svátek. Rovnou to spojím i s druhým týdnem školy, protože jsem tam strávila jenom 2 dny, tak nemá smysl k tomu mít další článek.

Ve středu jsem neměla ranní ani odpolední přednášku, ale zato jsem měla 2 jiné. I tak jsem domů dorazila v 5 a docela dost utahaná. Mezi nimi jsem měla hodinku pauzu, tak jsem si šla na poslední chvíli vyřídit ISIC kartu, kterou musíme mít jako identifikační průkaz. Ve čtvrtek se už nedělo nic zajímavého.

Tak to je tedy k dnešnímu článku všechno. Doufám, že vás zaujal , ačkoliv tolik zajímavých informací neobsahuje, spíš více faktických věcí, ale většinu předmětů jsem za tu dobu měla jen jednou a byly to takové úvodní hodiny, některé jsem třeba ještě neměla vůbec, takže doufám, že příště už to bude zajímavější a budu pro vás mí nějaké historky a vtipné zážitky.